Salut ma chère, ça va?
Možná je večer, všichni doma už spí a ty máš konečně čas jen pro sebe. Možná víš (a hlavně na sobě cítíš), že bys už měla jít taky spát, ale je tolik zajímavých článků, které by sis chtěla přečíst, tolik videí na youtube, která máš uložena na "potom", tolik rozhovorů by sis ještě chtěla poslechnout... Prý se tomu říká spánková prokrastinace (říkali na dvtv, když jsem zrovna spánkově prokrastinovala). Takže bych ti teď asi měla říct, ať zaklapneš noťas nebo odložíš mobil a jdeš si lehnout. Ale protože já sama se často plížím do postele, až když uprostřed hluboké noci zavolá malá na kojení, nemám ti co kázat...
Pokud sis vybrala, že svou drahocennou chvilku klidu strávíš u tohoto článku, neskutečně si toho vážím a budu se snažit, aby sis to užila a něco sis z toho odnesla.
Navážu teď na předchozí článek o BLW, kde najdeš např. to, co tato podivná zkratka vlastně znamená.
Jedna z věcí, která se mi na BLW líbí nejvíc, je pozorovat dítě, jak ho jídlo baví, jak jej objevuje, jak mu chutná a jak si rozvíjí jemnou motoriku během snahy mrkev uchopit a dopravit do pusy. Byly to vlastně další chvilky, kdy jsme se s dcerkou sbližovaly a zažívaly společně něco nového.
Osobně doporučuji trpělivost - možná bude nějakou dobu trvat, než si vůbec začne prcek dávat jídlo do pusy. Ze začátku si jej bude třeba jen prohlížet, hrát si s ním, nebo si ho taky nemusí vůbec všímat. Postupem času ho začne olizovat, ožužlávat a třeba až po měsíci či dokonce po pár měsících identifikuješ v plince to, co bylo na snídani. Každému dítěti to trvá jinak dlouho, než tomu přijde doslova na chuť. Ty máš taky určitě jiný apetit než tvoje kamarádka.
Je dobré si taky uvědomit, že se stále jedná o kojence - jeho potravou je mléko a sebekrásnější mrkev nevnímá jako něco, co ho má zasytit. Uvidíš, že časem toho sní víc a víc.
Přijde ti, že toho pořád jí málo? Neboj, žádné dítě ještě dobrovolně neumřelo hlady. Kdyby bylo hladové, sní nabízeného víc. Veř mu. Samo ví nejlíp, kdy má dost. To, že nemluví, neznamená, že nedokáže vnímat své tělo. Nehledě na to, jak malý žaludek má, takže i pár soust, která se nám mohou zdát jako nic, ho rychle zaplní. Navíc všechny důležité živiny získává z mléka.
Také se mi osvědčilo nenabízet pouze jednu potravinu. Opět se řídím sama sebou - pokud mám ráno chuť na vajíčka a někdo by mi nutil sladké koblihy, nebyla bych nadšená. Takže zkus k bramboře nabídnout kousek jiné zeleniny a třeba i ovoce. Rozhodně ho tím nerozmazlíš, jen mu dáš možnost toho více ochutnat a poznat. Neznamená to ani, že bude vybíravé. Jistě, asi je jasné, co by si snad každé dítě zvolilo mezi bonbonem a kapustou, ale ty mu nedáš takovou volbu - volit bude mezi cuketou a kapustou.
S tím souvisí i preferování či odmítání nějaké potraviny. Stávalo se, že dcera někdy chtěla jíst od rána do večera meruňky (zrovna zrály na zahradě). Zato bramborám přišla na chuť až v roce a půl. Dokonce dlouhé měsíce sabotovala žluté potraviny (banán, bramboru i žlutý meloun). Takže se vyplatí jednou za čas zařadit i něco, co před tím neprošlo.
Věřím tomu, že děti ví, proč nějaké jídlo nechtějí (mohou na něj mít např. alergii, ale to není, pokud vím, potvrzeno výzkumem) nebo proč se najednou cpou kyselým ovocem (třeba na ně něco leze). Budu se opakovat, ale je to stejné jako u mě - většinou s chutí na kysané zelí vím, že mám očekávat rýmu. Dokonce si myslím, že děti umí svému tělu naslouchat lépe než my dospělí, kteří spíše signály ignorujeme. Já osobně jsem se naučila (aspoň trochu) lépe vnímat, co moje tělo potřebuje, během těhotenství. Taky to tak máš?
Říká se, že díky praktikování BLW metody jsou děti v jídle méně vybíravé a nebojí se ochutnat i nové pokrmy. Opět mi to zní logicky - nemají zkušenost s tím, že jim někdo strčil do pusy kaši, která měla sice stejnou barvu jako ta minule, která mu moc chutnala, ale je z něčeho jiného a už to má v puse a je to prostě bleee.
Setkala jsem se s názorem, že jídlo není hra, že se dítě musí naučit, že se teď jí a není prostor na hru. Hm, říká ti něco škola hrou? A co všechny ty edukativní hračky, které máš po celém pokoji a mají dítě rozvíjet? Dítě poznává svět hrou! Ano, nepořádku bude ze začátku hodně, ale je fascinující pozorovat to mrně, jak poprvé v životě vidí jahodu, mačká ji, ochutnává, šklebí se, pak se usměje a ochutná znovu. Skvěle a přirozeně si tak rozvíjí jemnou motoriku, trénuje pinzetový úchop a další. To za to uklízení stojí!
K tomu nepořádku - u nás vyšlo zavedení BLW na léto, takže dcerka stolovala nahulatá. Po jídle jsem strčila do sprchy ji i podložku, na které baštila. A upřímně, když jsem si představila, co bych kvůli jedné vařené, rozmixované a lžičkou podávané mrkvi musela stejně umývat za nádobí, byla jsem vděčná za blw :-D Slibuji, že postupně bude nepořádku méně a méně, dítko se samo naučí jídlo uchopit, držet, dát do pusy. Jen ti neslíbím, za jak dlouho to bude :-D Každopádně znám moc dobře, jaký svinčík dokáže při jídle udělat i 10letý klučina ;-)
Jak už jsi asi sama vypozorovala, děti se nejlépe učí nápodobou. Pozoruje tě při zametání a najednou drží
v ruce smetáček a zkouší to taky. S jídlem je to stejné. Je zbytečné, aby dítě jedlo v jiný čas než zbytek rodin. Abys prvně nakrmila dítě a až pak ses dostala (ke studenému) jídlu ty. Dítě pozoruje, jak jí celá rodina, jak se u jídla lidé chovají, co dělají, naučí se jídlo si užít.
A jak jsem jídlo připravovala?
Vlastně úplně jednoduše. Dcerka jedla to, co my ostatní, jen s menší úpravou. Když jsem pekla lososa, jeden filet jsem neosolila. Během vaření guláše jsem pár kousků masa uvařila zvlášť na přírodno, trochu omáčky k těstovinám jsem dovařila bokem s méně koření atd. Ve výsledku jsme se jako rodina naučili spíše méně solit a malá mohla nakonec jíst úplně to samé a my jsme bez soli začali poznávat opravdovou chuť jídel.
Dále malá dostávala (a dostává) především sezónní ovoce a zeleninu, pouze jsem vše vhodně naporcovala (kde jsem se dozvěděla, jak které jídlo krájet, ti ukážu za chvíli).
Při metodě BLW se neřeší ani pořadí zaváděných potravin. Vzhledem k tomu, že v každé zemi je doporučované pořadí jiné (dokonce u nás v Česku co pediatr, to jiné doporučení), nemyslím si, že je důležité, zda tvůj prcek ochutná jako první mrkev nebo banán. Prostě to, co máš zrovna doma ;-) Hlavní je necpat mu je dřív, než oslaví půl roku.
Naše malá je neuvěřitelný labužník. Jídlo miluje, vychutnává si ho, ochutná vše a nevybavím si teď nic, co by odmítala jíst. Zrovna včera večer mi obrala z chleba syrovou cibuli (večerní uspávání pak bylo opravdu voňavé :-)) Pochutná si na kyselém rybízu, rybě, chřestu, ...
Její slovní zásoba obsahuje převážně jídlo, takže pes je sice jen baf baf, ale třešně řekne levou zadní.
Neznamená to ale nutně, že takový vztah k jídlu má díky BLW. Já osobně věřím, že na něj tato metoda vliv měla. Zároveň to ale jednoduše může být součástí její nátury, genů apod.
Všechna tato "moudra" jsem si nevycucala z prstu.
Předkládám ti sice svou vlastní zkušenost, ale nevrhla bych se do něčeho takového bez předešlého prostudování teorie. Pamatuji si, že na první zmínku o této metodě jsem narazila na instagramu Marušky Doležalové. Doporučila tehdy knihu Vím, co mi chutná a teď ji doporučím i já tobě. Základní informace, abys věděla, co vůbec děláš.
Spoustu praktických rad a doporučení - bezpečnostní info, jaké potraviny jak a kdy nabízet, recepty a mnoho dalšího jsem čerpala z blogu https://blwkrokzakrokem.cz/.
Postupně na mě vyskočilo na instagramu více účtů, které se blw věnují, ale tyto dva zdroje (plus můj rozum a naslouchání dcerce) mi bohatě stačily.
V minulém článku jsem ti naservírovala malý přepis videa a slovíčka. Tentokrát ti chci ukázat francouzský článek o BLW (fr DME):
Jeho přidaná hodnota je v tom, že si jej můžeš zároveň i poslechnout! Klikni na "Écouter ce texte" a při čtení i poslouchej - v textu bude označeno, co je čteno (podobně jako karaoke):
Abys měla víc materiálu k nočnímu prokrastinování, přikládám i francouzské insta účty o DME. Při čtení příspěvků si zároveň rozšíříš svou francouzskou slovní zásobu ;-)
Ať si zvolíš jakoukoli metodu, jak ukázat dítěti svět jídla, přeji BON APPÉTIT!
Tvoje Anet
