Poslední dny jsou těžké pro nás všechny. Nonstop na nás vyskakují reportáže, fotografie, charitativní sbírky. Je úžasné, že se všichni snažíme pomoct, ale je nutné myslet i sami na sebe. Proto jsem poprosila svou kamarádku Evu, aby nám jakožto psycholožka poskytla takovu KPZ - jak pečovat o svou psychiku
v těchto dnech. Její doporučení jsem sepsala a věřím, že vám pomohou.
Tolerance
Být tolerantní k ostatním i sami k sobě. Můžeme teď pociťovat celou škálu emocí, od strachu a smutku až po určité odstřihnutí se od emocí. Ano, přesně tak - pokud vám přijde, že všichni kolem vás pláčou a vy ne, neznamená to, že jste psychopat, ale je to váš způsob sebeobrany. Každý aktuální situaci prožívá jinak. Buďme si oporou a mějme toleranci
k projevům emocí svých blízkých i nás samotných.
Nesrovnávat se
Ze všech stran na nás doléhá, kde všude je třeba pomoci. Ale možná jste na mateřské, tak těžko si můžete dovolit poslat 10 tis. na sbírku. Jestliže bydlíte v garsonce, tak nemůžete poskytnout ubytování uprchlické rodině. Pomáhejme, ale každý dle svých možností. Najděte si pro sebe přijatelnou formu pomoci a nesrovnávejte se s celebritami, které mohou poslat mnohonásobně víc prostředků. Buďme rádi, že tací lidé jsou.
Bez výčitek, že se náš život nezastavil
Znáte to z letadla - nejdříve musíte nasadit masku sami sobě, až pak dítěti. Je fajn myslet na druhé, ale když sami odpadnete, nikomu už nepomůžete. Zamyslete se proto nad tím, co vám dobíjí baterky a dopřávejte si to. Přináší vám klid procházky? Tak se běžte projít! Může to být jakákoli forma pohybu, knížka, dobré jídlo, spánek,... pro každého je to něco jiného. Rozhodně se do ničeho nenuťte, jestliže se uvolníte při běhu, nemusíte chodit nutně na jógu jen kvůli tomu, že tam jde vaše kamarádka. Řiďte se sami sebou a dle svých možností - kdo bydlí v centru Prahy, tak samozřejmě nemusí jezdit 30 km do lesa, ale třeba mu pomůže i procházka v parku.
Držet se svých rituálů
S předchozím bodem souvisí i to, abychom pokračovali se svými obvyklými činnostmi. Každý čtvrtek chodíte s kamarádkami na kafe, ale teď máte pocit, že byste to raději měly zrušit (a sedět doma u čt24)? Naopak, je dobré se držet svých koníčků i v době krize - choďte do kina, sportujte, bavte se s přáteli.
Alkohol?
Přiťukli jste si včera večer s manželem dvojkou bílýho? Není se čím trápit. Dejme si ale všichni pozor na to, aby se pro nás v těchto dnech nestala sklenička únikem od reality (podobně jako v časeh lockdownů). Rozhodně bychom po alkoholu neměli sahat každý den. Dokonce i slabá kocovina může zhoršit náš psychický stav a dopomoct k úzkosti, se kterou teď mnozí bojujeme.
Humor není na škodu
Posíláte si s přáteli memes a vtípky? Nemusíte se stydět ani se trápit výčitky. Takové odlehčení také patří k self pomoci.
Vděčnost
Jak už to tak v dobách tragédií bývá, i teď můžeme silněji pociťovat vděk za to, co máme. Zastavte se a uvědomte si, co vše máte, za co všechno můžete být vděční. Co jsme dosud považovali za samozřejmost? Rodina, domov, zdraví, svoboda, cestování,...
Zavolejte své mamince, dědečkovi, tetě, ať všichni víme, že jsme v tom spolu. Obejmete svého partnera, dítě či třeba kamaráda.
Nebýt osamotě
Jak už bylo řečeno, každý teď potřebuje trochu něco jiného a pro někoho může být dobíjejícím zdrojem právě samota. I to je v pořádku a mějme pro to pochopení. Pro ty z nás, kteří to ale potřebujeme sdílet s ostatními, je dobré najít si někoho, s kým o tom můžeme mluvit. Ať už je to váš partner nebo kdokoli z vašeho blízkého okolí, kterému jednoduše řeknete: "Dnes jsem fakt v hajzlu."
Nadhled
Může to být někdy těžké, ale je dobré získat nad situací nadhled. Např. je neuvěřitelné, jaká vlna solidarity se vznesla. Kolik sbírek na pomoc lidem zasažených válkou vzniklo. Jak jsou vyprodané všechny spacáky, protože je lidé posílají k hranicím. Nakolik se lidi spojili, aby pomohli. Známka toho, že my jako společnost na tom rozhodně nejsme špatně.
Úzkost
K tomu, aby se nám úzkost vyhnula, pomůžou předešlé body - pohyb, při kterém se nám vyplavují endorfiny, kvalitní jídlo (žádný odbývání se!), dostatečně spát. Zdá se to jako klasické klišé, ale je nutné na to myslet.
Stejně jako na to, abychom si informace dávkovali - neaktualizujte celý den zpravodajství. Je dobré nečíst zprávy před spaním, ale zvolit jiný způsob odreagování. Podobně i ráno nezačít den zprávami z válečné oblasti (ok, zjištěte ty dvě hlavní informace, které hledáme všichni po probuzení, a zase mobil odložte).
Jakmile se úzkost přece jen dostaví, mohly by vám ulevit následující mindfulness techniky:
1) dýchání
- představte si trojúhelník, kdy se nadechujete a počítáte do pěti, poté do pěti vydechujete a na pět zadržujete dech. Celé několikrát zopakujte.
2) tady a teď
- zastavte se, podívejte se kolem sebe a vyjmenujte 5 věcí, které kolem sebe vidíte (sklenice, kytka, pero, noťas, kapesníčky). To vás ukotví a nebudou vám odbíhat myšlenky. Podobně můžete vyjmenovat, co slyšíte a jaké vůně cítíte.
Toto vše trénujte za klidu - ve frontě v obchodě, v šalině, v čekárně u doktora... Nemusíte si na to vyhrazovat nějaký speciální čas. Je nutné to ale natrénovat, mozek si to zvědomí a dokáže to pak ve stresu použít.
Rozhodně není slabost a ostuda využít i odbornou pomoc. Jedná se o naprosto novou situaci a učíme se s ní nějak vyrovnat. Existují krizové linky a portály, kde vám nejen v případě úzkostí poradí a pomohou. Linka bezpečí.
Pokud víte o někom, komu by článek mohl pomoct, pošlete mu ho.
Opatrujte se a pečujte nejen o druhé, ale i o sebe.
Za spolupráci na článku a poskytnutí odborných rad děkuji Mgr. et Bc. Evě Nešutové.
